O Časozorovi a jiných muzikorytech...
O Časozorovi a jiných muzikorytech... Přečti si... Poslechni si... Stáhni si... Napiš mi...
Co to u všech všudy je?
Časozor & jiné muzikoryty je maličkaté album písniček, které jsem nahrál na sklonku roku 2012 pro radost vlastní a radost mých nejbližších.
Nelajkujte, prosím…
Strejda google má tuto stránku zakázanou indexovat. Neexistuje sem jiný přímý odkaz až na docela malý nápis z druhé strany cédéčka. Proč? Vím, že tyhle písničky neocení všichni. Některé mají skoro sedm minut (Bohemian Rhapsody, kterou všichni považují za dlouhou, má jen minut šest). Snad žádná písnička nemá čistokrevný refrén. Některé ho dokonce nemají vůbec. Zkrátka, ty písničky jsem nenahrál proto, abych na nich zbohatnul nebo se stal slavným. Jsou určeny mým kamarádům. Všechny kamarády svých kamarádů neznám. Budu moc rád, když se písničky dostanou k uším, kterým udělají radost, ale možnost masového sdílení, prosím, uvažte…
Co je to muzikoryt?
Nikdy jsem neměl problém rozlišit originální cédéčko od kopie. Do letošních Vánoc. Tehdy jsem se musel nutně zeptat sám sebe: je cédéčko originální i přesto, že jej vypaluji na své mechanice? Vyřešil jsem tento vnitřní problém jednou pro vždy návratem k tradici: konkrétně ke grafice. Jak ví každý sběratel grafik, prvních 50 tisků je vždy považováno za originál. Čím nižší číslo, tím větší sběratelskou cenu má, protože má nejblíže originálu.
Jak vznikaly tyto muzikoryty?
Jestli mám něco v životě opravdu rád, pak je to hraní a zpívání. Lidem. Mnohokrát jsem viděl, jak v lidských tvářích pod vlivem muziky roztávají všechny momentální starosti. Jak v lidských očičkách zaplane takový malý plamínek, který s poslední písničkou nezhasíná, ale hoří ještě mnoho dlouhých okamžiků dál. Jak muzika člověkem protéká jako léčivá řeka, co vyplavuje všechno zlé. Možná to zní pateticky, ale kdybych to neviděl na vlastní oči, pomlčel bych o tom…
O vlastní tvorbu jsem se pokoušel skoro od té doby, co jsem začal hrát na
kytaru, takže asi od 12 let. Nijak vážně. Do modrého sešitu jsem si zapisoval
všechny hudební nápady. S digitálním věkem jsem si pak začal nápady nahrávat a
skladovat v tajných složkách v počítači.
Jen strašně málo písniček jsem doopravdy dokončil. Ani nevím proč. Asi se mi
nikdy nezdála být žádná tak dokončená, aby nemohla být ještě dokončena ještě
lépe.
Jednoho večera přišel zlom. Bylo to nedaleko břehu Středozemního moře. Tehdy
jsem uslyšel písničku, kterou napsal človíček o něco málo mladší než já. Byl
jsem jí unesen. Byla…jednoduše nádherná. Ve své pravdivosti. Ve své upřímnosti.
Ve své jednoduchosti.
Tehdy mi došlo, že písničky se prostě dokončovat mají.
Když jsem se vrátil domu, oprášil jsem modrý sešit a tajné počítačové složky. A
skutečně začal písničky dokončovat.
Rok 2012 byl pro mě co do života docela rokem mizerným. Všechno zlé je ale pro
něco dobré. Tvořilo se jaksi…jaksi samo. Některé písničky ze mě doslova vylítly.
Kde jsem přišel na to, že bych některé písničky rád nahrál, už přesně nevím.
Jsem si ale skoro jistý, že v tom mělo prsty datum 21.12. 2012, kdy měl skončit
svět. Věděl jsem, že pokud mají písničky někomu radost, musí to stihnout do
tohoto data, protože pak už může být pozdě. Myslel jsem si doopravdy, že bude
Konec světa? Možná trošku i jo. Jak nám říkal jeden kulturologický přednášející:
„Konec světa nebude. Konec světa už je.“ Popravdě: málokterý deadline má tak
působivý smysl. A tak jsem si řekl, že je tohle datum na dokončení alba úplně
geniální.
Měl jsem písničky, měl jsem deadline. Ale do vylisované placky bylo ještě
strašně daleko. Začal jsem si přehrávat všechny písničky. Čistit slůvka.
Vymýšlet nové vyhrávky. Čas kvapil. Byl konec prosince a já měl 10 vyčištěných
písniček, které jsem chtěl mít vyryty na svém prvním albumu.
Protože jsem chtěl plackou překvapit, musel jsem ji nahrát v Praze. Začal jsem
tedy prolézat tajné chodby na kolejích Větrník. Najít místnost s hrobovým tichem
na vysokoškolských kolejích – to byla pořádná výzva. Já ji našel. Kufrárna.
Myslím, že v horších podmínkách ještě nikdo nenahrával. Dozvuk jako blázen,
hučící koleno s teplou vodou, tu a tam mi za zády prošel pískající údržbář nebo
sem doléhaly zvuky z nedaleké pinpongárny. I tak jsem tam strávil dva dny, abych
nahrál instrumentální část.
Zpěvy jsem pak nahrával jednu sobotu u babičky doma. Termín jsem věděl dlouho
dopředu a tak jsem se dušoval, že musím šetřit hlasivky, aby to dlouhý natáčení
přežily. Ve čtvrtek jsem zpíval do půldruhé do rána koledy v Týnské literární
kavárně. V pátek jsem pak s kytarou krátil čas lidem v Čerčanech na peróně,
neboť nás vyhnali z vlaku kvůli sebevrahovi na kolejích. Když jsem pak v sobotu
zazpíval první tón, myslel jsem, že je to zároveň tón poslední. Snažil jsem se,
aby to nebylo poznat…
…trochu jsem si to teď usnadnil. Když slyšíte, v jakých podmínkách to celé
vznikalo, odpustíte mi snad drobné chybičky, které se na výsledném mixu
objevují. Mohlo to být celé o dost lepší, ale to bych nesměl být lajdák, co
nechává všechno na poslední chvíli.
… i tak, když jsem pak výsledek s velkým očekávání strčil do přehrávače, měl
jsem radost. Vlastně velkou radost.
Dokonce se mi podařilo dodržet deadline. 21.12 už mělo Časozora & a jiné
muzikoryty celkem 6 lidí.
Tak to tedy celé vzniklo. Cítím, že bych měl poděkovat jmenovitě lidem, jež jsou
s těmito muzikoryty spjaty. Ale neudělám to. Pokud máte muzikoryt s číslíčkem,
byli jste pro vznik tohoto maličkého alba moc důležití. A já Vám za to děkuji!
Snad budou tyto písničky tou správnou formou díků.
Cécéčko, panáček, přeškrtlý dolar a rovnítko
Možná se divíte, co znamenají ty podivné značky ze zadu na obalu cédéčka. Jedná se o piktogramy licence Creative commons. Těmito legračními obrázky Vám dávám najevo, že si cédéčko můžete volně bez výčitek svědomí rozšiřovat mezi sebou. Přesto Vás všechny prosím, abyste:
- uvedli autora
- nevyužívali písničky komerčně
- nezasahovali do obsahu (lépe řečeno jej neměnili)
Vím, že se tyhle věci většiny z Vás netýkají. Jen pro pořádek. Pokud byste někdo z Vás měl s písničkami v plánu něco a nebyli si jistí, zda to některému piktogramu odporuje, nebojte se mě kontaktovat
Co můžete udělat?
Na této microsite naleznete:
- Všechny texty písniček z Časozora & jiných muzikorytů (a něco málo o nich)
- písničky k poslechnutí
- písničky ke stažení
Všechny bych Vás chtěl moc poprosit, zda byste mi mohli dát vědět. Jestli se Vám
písničky líbily. Jestli Vás rozčilovaly. Nebo něco jiného. Moc o to stojím. Rád
bych ještě někdy něco napsal. Ale určitě se do toho nepohrnu, zjistím-li, že
moje písničky v lidech nic neprobouzí. Bez nadsázky: osud spousty nenarozených
písniček máte ve svých rukách…